Evropská unie bývá v politickém i mediálním diskurzu často označována za „regulační moloch“, jehož přebujelá normotvorba údajně dusí svobodu členských států i každodenní život občanů. Takové tvrzení však zjednodušuje mnohem komplexnější realitu právní integrace. Konference se zaměří na kritickou analýzu povahy a rozsahu regulační činnosti Evropské unie, především s ohledem na otázku její proporcionality, demokratické legitimity a nezbytnosti v podmínkách jednotného vnitřního trhu, jakož i aktuální trendy v oblasti normotvorby.

Zvláštní pozornost bude věnována vývoji mezinárodního práva soukromého jako ilustraci širšího fenoménu evropské regulace. Nařízení Řím I a II, Brusel I bis, dědické či insolvenční nařízení představují oblasti, kde Evropská unie fakticky převzala normotvornou roli v tradičně národní disciplíně. Tento vývoj otevírá zásadní otázky:kde leží hranice mezi žádoucí unifikací a přeregulováním? Jaký dopad má evropská harmonizace na autonomii členských států a na kvalitu právní ochrany jednotlivce? Lze kvantifikovat přínosy společné unijní legislativy?

Z pohledu obecnějšího - lze jednoznačně stanovit hranice unijních pravomocí? A lze návazně v kontextu EU uvažovat o tom, že uvnitř EU mezinárodní právo soukromé „ztratí" svůj smysl, protože se postupně národní právní řády vlivem práva EU sjednotí?

Rozsáhlá normotvorba může být nejen projevem byrokratické hypertrofie, ale též nezbytným nástrojem udržitelnosti evropské integrace a právní jistoty v prostoru 27 právních řádů. Mýtus o „regulačním molochu“ mizí tam, kde regulace přestává být samoúčelná a stává se prostředkem k efektivní ochraně práv a svobod v globalizovaném světě. Vše má ale své limity. Účastníci odevzdávají před konferencí:rozšířený abstrakt a osnovu na 2 normostrany.

Moderní ozbrojené konflikty znovu a znovu testují odolnost a aktuálnost mezinárodního práva veřejného. Brutalita bojů na Ukrajině, humanitární katastrofa v Gaze či vleklé násilí v Súdánu připomínají, že i přes desetiletí mezinárodních úmluv zůstávají někdy základní zásady vedení války a ochrany civilního obyvatelstva až bolestně křehké. Mezinárodní humanitární a trestní právo se navíc ocitá pod tlakem reagovat na nové formy konfliktů. Sekce se zaměří jak na klasické otázky aplikace mezinárodního humanitárního práva (MHP) a mezinárodního trestního práva (MTP) na události na bojišti, fungování tribunálů a vymahatelnost IHL v praxi, tak na moderní fenomény hybridního válčení, informačních operací a kybernetických útoků. Digitální rozměr války bude jedním z příkladů, na kterých lze sledovat, jak se mění chápání bojiště a na jaké limity současné právo naráží v kontextu přičitatelnosti či stíhání činů v kyberprostoru. Sekce tudíž zve k odborné diskusi o tom, jak mezinárodní právo reaguje na měnící se povahu konfliktů – od klasických válek s jejich tragickými důsledky pro civilní obyvatelstvo až po nová bojiště hybridních a kybernetických operací. Účastníci se v rámci svých příspěvků mohou zaměřit mimo jiné i na to, zda současné normy mezinárodního humanitárního a trestního práva dokážou obstát tváří v tvář realitě dnešních krizí a jakou roli může právo sehrát v obnově spravedlnosti, humanity a důvěry v současné době.

Indikativní oblasti:regulace platforem, právní aspekty využití a použití AI, ochrana osobních údajů, ochrana soukromí, kyberkriminalita, kyberbezpečnost, právní informatika, identity management, práva k datům a data governance, zdravotnická data, eCommerce, ochrana spotřebitele online, IP online, odpovědnost ISP, eGovernment & eJustice. Pro posouzení pro přijetí je potřeba zaslat rozšířený abstrakt na email cofola@law.muni.cz v minimálním rozsahu 2 normostrany, který obsahuje úvod, motivaci, metodologii a výzkumnou otázku. Plné texty příspěvků lze publikovat (po proběhnutí standardního recenzního řízení) v časopise Revue pro právo a technologie (Bližší info na https://journals.muni.cz/revue).

Účastníci odevzdávají před konferencí:powerpointovou prezentaci

Účastníci odevzdávají před konferencí:powerpointovou prezentaci

Dílčí tematické okruhy: Teorie daně z příjmů (co je příjem, výnos, zdroj…, konstrukce příjmových daní, mezinárodní zdanění) Vliv daně z příjmů na veřejné rozpočty Daň z příjmu FO – nepodnikatel (konstrukce daně, daňový proces – registrační a jiné akcesorické povinnosti, stanovení daně, placení daní, kontrola daňových povinností, následky porušení povinností) Daň z příjmu podnikatelů FO a PO - (konstrukce daně, daňový proces – registrační a jiné akcesorické povinnosti, stanovení daně, placení daní, kontrola daňových povinností, následky porušení povinností)

V této sekci se účastníci budou věnovat zásadní proměně zejm. pracovního práva Evropské unie v souvislosti s aktuální směrnicovou úpravou, hlavně směrnicí (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, která stanoví rámec pro zajištění adekvátní úrovně minimálních mezd a podporu kolektivního vyjednávání; směrnicí (EU) 2023/970 o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování; a Směrnicí (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, která upravuje pravidla pro digitální platformovou práci, včetně presumpce zaměstnaneckého vztahu a zajištění transparentních pracovních podmínek. Nejen uvedená právní úprava představuje významnou proměnu právních a ekonomických parametrů v oblasti odměňování zaměstnanců, kolektivního vyjednávání a pracovních podmínek v digitální ekonomice. Vítáni jsou proto účastníci zaměřující se zejm. na implementaci směrnic, právní a ekonomické aspekty adekvátní minimální mzdy a odměňování vůbec, mechanismy transparentnosti a rovného odměňování, právní a ekonomické dopady platformové práce. Rádi uvítáme konferenční výstupy (přednesené příspěvky), které se věnují interpretaci konkrétních právních norem v pracovněprávní, sociálněprávní, příp. obchodněprávní oblasti, právně-teoretickým analýzám, detailním komparativním studiím či ekonomickým pohledům. Sekce je určena pro všechny, kteří chtějí prezentovat originální příspěvky k tomuto dynamickému tematickému okruhu a získat k nim zpětnou vazbu.

Sekce se zaměřuje na postavení, působnost a význam Ústavního soudu v systému ochrany základních práv a svobod v demokratickém právním státě. Ústavní soud představuje klíčovou instituci, která zajišťuje nejen kontrolu ústavnosti zákonů a jiných právních předpisů, ale také ochranu jednotlivce před zásahy veřejné moci, jež mohou ohrozit základní principy právního státu. V této souvislosti se sekce soustředí na analýzu ústavněprávních funkcí a limitů soudního přezkumu, jakož i na jeho vztah k legislativní a výkonné moci. Diskuse se bude zabývat vývojem judikatury Ústavního soudu a jejím dopadem na právní řád a společenské prostředí České republiky. Pozornost bude věnována i otázce, do jaké míry Ústavní soud formuje obsah základních práv prostřednictvím své rozhodovací činnosti a jakým způsobem přispívá k jejich vyvažování v kontextu střetu individuálních a kolektivních zájmů. Tématem diskuse může být rovněž problematika legitimity a hranic soudního aktivismu, metodologii výkladu ústavy a úloze ústavního soudnictví při ochraně principů demokracie, rovnosti a právní jistoty. Sekce nabídne prostor pro dialog o současných trendech a výzvách, které stojí před ústavní ochranou základních práv v globalizovaném světě, včetně vztahu mezi národními ústavními soudy a mezinárodními lidskoprávními institucemi. Cílem sekce je přispět k hlubšímu pochopení role Ústavního soudu jako garanta ústavnosti a ochránce základních práv a svobod, otevřít prostor pro kritickou reflexi jeho postavení v systému dělby moci i systému ochrany základních práv. Vítány jsou příspěvky zabývající se jak lidskoprávním, tak „organickým“ pohledem na postavení Ústavního soudu i příspěvky mezioborové či ryze politologické nebo filosofické.